Dogypedia


Abecední seznam plemen

A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z


Hledané plemeno:

Velká

Afghánský chrt

První zmínky o Afghánském chrtu sahají do dob Sumérské říše. Jako plemeno vznikl Afghánský chrt v prvním tisíciletí našeho letopočtu.



Airedale terier

Jde o plemeno služebních psů, vyšlechtěné ve druhé polovině 19.století ve Velké Británii, v hrabství Yorkschir, v údolí řeky Eir, od které také dostalo svoje pojmenování.



Akitainu

Akita inu je největší z japonských psů. Psi akita inu byli původně chováni pro psí souboje a později se používali při lovu. Američtí vojenští příslušníci si po druhé světové válce odvezli mnoho psů akita domů.



Aljašský malamut

Když sibiřské kmeny osídlily nejprve Aljašku a později Grónsko a Kanadu, přivedly s sebou předchůdce dnešních tažných psů, kteří se v nových životních podmínkách dále samostatně vyvíjeli.



Americká akita

Počátky historie tohoto plemene jsou shodné s vývojem plemene japonská akita. Akity byly původně používány k lovu medvědů a jako bojoví psi. Od roku 1868 se toto plemeno křížilo s plemeny mastif a tosa.



Americký buldok

Předkem tohoto plemene je anglický buldog nebo také bull (bull = býk), který byl využíván při lovu medvědů a při býčích zápasech jako návnada. Angličtí emigranti si toto plemeno s sebou dovezli do Ameriky.



Anglický chrt

Prapředky měl Anglický chrt nejspíše v pustinách severní Afriky, kde před 5 tisíci lety pobíhali psi velmi podobní dnešnímu chrtovi, jak naznačují archeologické vykopávky ze starého Egypta.



Anglický chrt – Greyhound

Prapředky měl Anglický chrt nejspíše v pustinách severní Afriky, kde před 5 tisíci lety pobíhali psi velmi podobní dnešnímu chrtovi, jak naznačují archeologické vykopávky ze starého Egypta.



Anglický setr

Anglický setr jako stavěcí pes má výborný čich, hbitě vyhledává, má hodně vůle k aportování a radost z vody. Pochází od španělských perdigueros (pointer) a dlouhosrstých španělů.



Atlasský horský pes - Aidi

Tento pes žije odedávna v severní Africe, na plošinách a v horách. Mnoho psů plemene Atlaský horský pes žije v pohoří Atlas v Maroku.



Australský ovčák

O původu Australských ovčáků existuje několik teorií. Jedna z nich říká, že předkové tohoto plemene byli ovčáčtí psi Basků migrujících z Evropy do Austrálie a dále do Ameriky, kam s sebou přivezli rovněž své „malé modré psy“.



Azavak

Azavak nebo také Azavažský chrt je v zemi svého původu nazýván Oska nebo Eidi, to znamená „svobodný“. Plemeno Azavak patří mezi africké chrty afroasijského typu. Pochází ze střední Nigérie, údolí Azawakh.



Barzoj - ruský chrt

Plemeno Barzoj je po dobu delší než devět století součástí národní kultury dějin Ruska. Ve francouzské kronice z 11. století se dozvíte, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I., tři barzoje.



Basset

Po dovozech psů bassetového typu z Francie Lordem Galwayem a Sirem Everettem Millaisem byl Basset vyšlechtěn ve Velké Británii výslovně pro lov králíků a zajíců.



Beauceron

Toto plemeno vzniklo ve Francii ke konci 15. století. Pochází z oblasti Brie. Standard plemene Bauceron je pochází z roku 1863. Z konce 19. století má také další názvy - Beaucký pes nebo Červená punčoška.



Belgický ovčák hrubosrstý

Historie belgických hrubosrstých ovčáků začíná prokazatelně roku 1895, kdy chovatel F. Corbeel v Tervueren v Belgii nechal spářit dva psy z jednoho chovu.



Belgický ovčák krátkosrstý

Malinois je plemeno služebních psů. Používá se též belgický malinois. Používá se hojně na farmách, kde je spolehlivým hlídačem ovcí.



Bernský salašnický pes

Bernský salašnický pes byl ve Švýcarsku znám pod mnoha názvy – Ringgi, Blässli, Bäri, Gelbbäckler – a to vždy podle svých vnějších znaků. Do počátku 20. Století byl nejrozšířenějším domácím psem.



Billy

Plemeno Billy vzniklo cíleným křížením, v současné době již neexistujících, francouzských loveckých psů. Cílem šlechtění bylo získat psa, který by byl dokonalý pro jednu specifickou loveckou disciplínu.



Bobtail

Po více jak 200 let byl užíván farmáři jako honácký pes. Všeobecně je znám jako Bobtail.



Boxer

Křížení Bullenbeisser mastifů s Buldoky v německém Mnichově roku 1850 dalo vzniknout v současnosti velmi oblíbenému domácímu mazlíčkovi.



Briard - Francouzský ovčák

Historie tohoto plemene není průkazná. Jediným vodítkem jsou dochovaná vyobrazení psů, kteří jsou briárdům až nápadně podobní na kresbách pocházejících ze 14. století ve Francii.



Broholmer - Dánská doga

Psi typu Broholmer jsou známi od dob středověku. V těch dobách byli využívání k lovu vysoké. Později se jejich zaměření změnilo a využíváni byli jako psi hlídací na velkých panstvích nebo statcích. Koncem 18. století jejich popularita vzrostla a jejich chov byl čistokrevný.



Cane Corso

Plemeno Cane corso patří mezi poměrně mladá plemena. Přesto je to plemeno s velice dlouhou historií a pohnutým osudem. Psi, kteří velice silně připomínají plemeno Cane corso najdeme vyobrazené na starověkých rytinách i na středověkých obrazech.



Čau-čau dlouhosrstý

Čau-Čau ušel cestu dlouhou 2000 let až ze země své domoviny, z Číny, kde byl užíván jako tažný pes zapřažený do vozů, jako hlídací pes, pro svou kožešinu a dokonce i jako hospodářské zvíře – na maso!



Černý ruský teriér

Černý ruský teriér patří k poměrně novým plemenům - byl vyšlechtěn v Rusku po druhé světové válce s cílem vytvořit mimořádně odolného psa, který by byl schopen snášet extrémně náročné klimatické podmínky.



Český fousek

Český fousek patří ke starým českým plemenům. Byl vyšlechtěn z německých hrubosrstých a krátkosrstých ohařů už v polovině 19. století. Po první světové válce toto plemeno téměř zaniklo, ale později se začalo s jeho regenerací.



Český horský pes

Český horský pes se začal šlechtit v 70. letech minulého století. Za základ nového plemene byli použiti slovenští čuvači a „alaskáni" - kříženci několika plemen, přivezení z Kanady, kteří byli chováni pro maximální výkon ve spřežení.



Dalmatin

Příslušníci jednoho z nejstarších psích plemen s fleky byli nalezeni v několika egyptských hrobkách z doby před třemi tisíci let. Pobývali i ve středověké Indii, odkud se rozšířili do Evropy.



Dánská doga

Psi typu Broholmer jsou známi od dob středověku. V těch dobách byli využívání k lovu vysoké. Později se jejich zaměření změnilo a využíváni byli jako psi hlídací na velkých panstvích nebo statcích. Koncem 18. století jejich popularita vzrostla a jejich chov byl čistokrevný.



Dobrman

Ludwig Dobermann byl německým výběrčím daní a byl to právě on, kdo vyšlechtil Dobrmana jako psí rasu na ochranu jím vybraných příjmů, jakož i své vlastní osoby.



Erdelteriér

Jde o plemeno služebních psů, vyšlechtěné ve druhé polovině 19.století ve Velké Británii, v hrabství Yorkschir, v údolí řeky Eir, od které také dostalo svoje pojmenování.



Estrelský pastevecký pes

Estrelský pastevecký pes získal své jméno podle pohoří Serra de Estrela v severním Portugalsku, kde je chován. Jestli je však toto místo skutečně i místem původu tohoto starobylého plemena, není jisté.



Faraonský chrt

Faraonský chrt, nebo přesněji faraonský pes, je starobylá rasa, která se vyvinula původně na ostrově Malta. Nalezené ostatky ukazují na to, že tento pes žil již před více než pěti tisíci lety v oblasti Středozemního moře.



Flanderský bouvier

Toto plemeno se vyvinulo během 17. století na hranicích Francie a Belgie. Původně byl pes využíván v zemědělství, jako průvodce stád nebo k tahu. Postupně se stal psem obranářem a hlídačem.



Francouzský honič

Tento pes existuje ve třech barevných variantách – bílo-oranžový (zabarvení je bílo-žluté nebo bílo-oranžové), trikolórní (tříbarevný s pláštěm) a bílo-černý (barva smí být jedině černá a bílá, černý musí být plášť případně velké plochy, modravé stříkání je povoleno jedině na končetinách).



Gordonsetr

Je velmi paradoxní, že nejčastěji uváděná verze vzniku tohoto inteligentního loveckého psa je pouhý omyl panského sluhy, který se staral o psy u hraběte Gorgona.



Grónský pes

Grónský pes byl už od dávnověku využíván Eskymáky, jako skvělý pracovní pes a milý společník. Patří k vůbec nejstarším plemenům na světě.



Holandský ovčák

Holandský ovčák byl vyšlechtěn, jak už název napovídá, v Nizozemí pro pomoc pastevců při hlídání a vedení stád.



Hovawart

Hovawart je relativně mladá rase s velmi starým názvem, protože v mnoha středověkých dokladech bývá „hofwarth“ označován jako spolehlivý obránce a hlídač domu i dvora.



Chesapeake Bay retriever

Chesapeake Bay retriever získal své jméno podle amerického pobřeží, kde se proslavil lovem kachen. Jeho domovskou zemí jsou zřejmě Spojené státy, ale jeho původ je dosud nejasný.



Ibizský chrt

Ibizský podenco patří mezi nejstarší, tak zvaná primitivní plemena. Je prokázáno, že se vyskytoval už více než před pěti tisíci lety.



Irský červenobílý setr

Irský červenobílý setr je původnější varianta než červený, pochází z druhé poloviny sedmnáctého století. Přesto byl druhým typem na dlouhou dobu úplně zastíněn a dokonce se předpokládalo, že vyhynul.



Irský setr

Jak již říká jeho název, pochází tento temperamentní setr z Irska. Je to vášnivý stavěč s dobrých čichem, rychlostí, vytrvalostí a bezvadným stavěním, který i dobře aportuje.



Italský corso pes

Italský corso pes je jedním z nejdražších plemen současnosti. Jeho předkem byl údajně starodávný římský moloss.



Italský ohař

První zmínky o italských ohařích údajně pocházejí již z 5. století před naším letopočtem. Vznikli zkřížením lehkého honicího psa s těžkým psem.



Jihoruský ovčák

Toto plemeno vzniklo cílevědomým šlechtěním, aby bylo vhodné pro hlídání ovcí na Krymském poloostrově. V osmnáctém století bylo na Krym dovezeno speciální chovné plemeno ovcí.



Kanárská doga

Zemí původu tohoto plemene jsou Kanárské ostrovy. Vznikla křížením místních psů se psy na ostrovy importovanými.



Kanárský chrt - podenco

Zemí původu tohoto plemene jsou Kanárské ostrovy, kam jej přivezli féničtí, řečtí a egyptští obchodníci. Nejspíše se jedná o přímého potomka starověkých psů.



Karelský medvědí pes

Karelský medvědí pes pochází z východního Finska, z části nazývané Karelie. Mezi jeho předky nalezneme lajky a špice.



Kavkazský ovčák

Zemí původu tohoto přírodního plemene je samozřejmě Kavkaz. Mezi jeho předky bychom nalezli psy pocházející z Asie.



Kolie dlouhosrstá

Domovinou tohoto plemene je Skotsko. Jméno collie obdržela po plemeni ovce colley, která se v tamních nížinách chovala. Původně je toto plemeno ryze ovčácké, dnes se jedná spíše o plemeno společenské.



Kolie krátkosrstá

Krátkosrstá kolie patří mezí plemena ovčácká s evropským původem. Domovinou je Skotsko a vznik můžeme dohledat v 19. století. Mezi jejími předky nalezneme francouzské, belgické či německé ovčáky a německé špice.



Královský pudl

Pudl pochází zřejmě ze 16. století původem ze starověkých dlouhosrstých pasteveckých a loveckých „vodních psů“. Dříve hojně využíván k lovu, se postupem přeměňoval ve společenského psíka.



Krašský pastevecký pes

Krašský pastevecký pes je velmi staré přírodní plemeno pocházející ze Slovinska. Zmínky o něm můžeme naleznout již ve středověkých spisech. V roce 1689 byl popsán pastevecký pes mohutného vzrůstu žijící v oblasti okolo řeky Pivky, který bez větší problémů skolí vlka nebo se postaví i medvědovi.



Kudrnatý retrívr

Kudrnatý retriever vznikl v 19. Století ve Velké Británii a je pokládán za jednoho z nejpůvodnějších retrievrů. Mezi jeho předky jsou irští vodní španělé, portugalští vodní španělé a tzv. St. John’s dog, který je považován za předka labradorského retrievera.



Labradorský retrívr

Známou postavou našich měst a venkova je Labradorský retrívr. Tento lovecký pes původně pomáhal rybářům na New Foundlandu kolem roku 1800 vytahovat sítě na břeh.



Lousianský leopardí pes

Původ plemene Luisianský leopardí pes, někdy také nazývané Catahoula dog, je v okolí jezera Cathoula v Louisianě. Přesný vznik plemene není do této doby úplně znám.



Maďarský chrt

Maďarský chrt je jedno z nejstarších loveckých plemen. Předkové maďarského chrta pravděpodobně pocházejí ze středoasijských a mongolských stepí. Na maďarské uzemí do prostředí puszt přišli kolem 4. – 5. století s Huny.



Maďarský ohař drátosrstý

Maďarský drátosrstý ohař je všestranný lovecký pes, o něco robustnější než ohař krátkosrstý. V 30. letech 20. století vznikl zkřížením krátkosrstého maďarského ohaře s drátosrstým německým ohařem.



Maďarský ohař krátkosrstý

V 9. století byl zkřížený s loveckými psy z karpatské kotliny, kam jej dovezli maďarští kočující honiči.Díky jeho elegantnímu a noblesnímu vzhledu si ho maďarská aristokracie velice cenila.



Moskevský strážní pes

Plemeno Moskevský strážní pes je poměrně mladé a veřejnosti je téměř neznámé. Vyšlechtěno bylo pro potřeby ruské armády na hlídání důležitých objektů. Vzniklo zkřížením kavkazského ovčáka, ruského strakatého loveckého psa a svatobernardského psa.



Německý ohař dlouhosrstý

Historie tohoto plemene sahá až do 16. století. V této době se již vyskytovali psi podobní dnešním dlouhosrstým loveckým psů včetně právě německého. Mezi předky německého ohaře nalezneme tzv. ptačí psy, kteří vyhledávali a vyháněli pernatou zvěř.



Německý ohař drátosrstý

Drátosrstý ohař vznikl na počátku 19. století v Německu. Mezi jeho předky můžeme najít francouzského grifona, pudlpointra i krátkosrstého ohaře. Převážně však vznikl křížením foxhounda s greyhoundem.



Německý ohař krátkosrstý

Psi podobní dnešním evropským ohařů jsou známi již ze středověku. Již ve 14. století na se na Pyrenejském poloostrově vyskytovali psi s jiným způsobem lovu, právě později tak typickým pro ohaře.



Německý ovčák

Německého ovčáka si oblíbila většina lidí a po řadu let byl na vrcholu seznamu oblíbených domácích zvířat.



Perro de Pressa Mallorquin

Jedná se o velmi starobylé plemeno a zmínky o něm můžeme dohledat již v 17. století. Malorská doga má mezi svými předky bílé zápasnické psy pocházející z Cordoby a původního zápasnického španělského psa nazývaného Alan.



Pikardský ovčák

Pikardský ovčák je nejstarším francouzským ovčákem, pochází z 9. století. Jeho předky přivedli do Evropy Keltové už někdy v 1. tisíciletí před naším letopočtem coby pasteveckého psa. Stejný původ mají i ostatní francouzští ovčáci, briard a bauceron.



Pointr

Původ tohoto anglického plemene není příliš jasný. Šlechtěn byl výhradně ve Velké Británii a vznikl již v 18. století. Jeho přímým předkem je pravděpodobně parforsní anglický honič foxhound.



Polský chrt

První výskyt tohoto plemene je doložen ve 13. století v Polsku. Většinou je mu přisuzována příbuznost s asijskými sighthoundy typu saluka. Velmi často je rozšířen omyl, že polský chrt vznikl cíleným křížením greyhounda a barzoje, což je ovšem nemožné a to z toho důvodu, že barzoj byl až do 16. století neznámý.



Pudlpointr

Pudlpointr vznikl cíleným křížením pudla a pointra. Baron von Zedlitz chtěl vytvořit plemeno, které by výborným stopařem a stavěčem a bylo by ochotno přinášet kořist z vody. Což se mu nakonec podařilo.



Rafeiro do Alentejo

Plemeno vznikalo již od středověku, na jihu Portugalska. Jeho předky by měly být nejspíše španělský mastif či pyrenejský mastif. Rozdílné prameny však uvádějí, že by mohl pocházet z Tibetských vysočin, kvůli své znatelné podobnosti s anatolijským ovčáckým psem.



Rakouský krátkosrstý pinč

Jak název napovídá, byl vyšlechtěný v Rakousku, a to v 18. století. Jeho předkem je nejspíše německý pinč, kterému se velmi podobá a tato skutečnost odpovídá i pokud vezmeme v potaz blízkost obou zemí. Jeho vzdáleným předkem je „canis palustris“ žijící před 4000 lety.



Rhodéský ridgeback

Originální standard byl uložen v roce 1922 v FCI, postupem let v něm ale došlo k několika změnám. Jako původní země se uvádí Jižní Afrika. Své jméno má rhodéský ridgeback (rhodéská „naježená záda“) podle již zmíněného pruhu srsti.



Rotvajler

Toto plemeno vzniklo ve 20. letech 19. století v Německu a svůj název zdědilo podle města Rottwailer, které bylo v té době střediskem obchodu s dobytkem. První záměr jeho šlechtění směřoval k lovu černé zvěře, později však sloužil jako pastevecký pes při doprovodu a hlídání stád.



Saarlosův vlčák

Saarloosův vlčák pochází z 30. let 20. století, kdy Leendert Saarloos (16. 11. 1884 – 13. 1. 1969) dostal myšlenku, jak vyšlechtit ideální pracovní plemeno a tak začal cíleně křížit vlka a německého ovčáka.



Saluka - Perský chrt

Pochází ze Středního východu, jméno nejspíše dostal podle města Saluki, rozkládajícího se na jihu Arabského poloostrova. Je však možné, že svůj název získal podle královské rodiny Seleukidů, kteří ovládali říši táhnoucí se od Hindu až po Středozemní moře. Byl vyšlechtěn kočovnými beduíny k lovu gazel.



Skotský jelení pes

První zmínky o předcích Skotského jeleního psa pocházejí již ze středověku, svůj původ má toto plemeno společný s irským vlkodavem. Choval se až do současnosti a stále se používá především na lov jelenů.



Sloughi - Arabský chrt

Země původu Arabského chrta není přesně známá, nejčastěji se uvádí Maroko, Tunis nebo Lybie. To proto, že předchůdci tohoto plemene byli společníky Berberů, kmene, který se vyskytoval v severní části Afriky.



Slovenský čuvač

Plemeno pochází z horských oblastí bývalého Československa, dnes Slovenské republiky. Jeho pravděpodobnými předky jsou psy z Kavkazu, Pyrenejí či Alp, kteří mu byli podobní zabarvením i stavbou těla, pocházející z dob před 30 000 lety.



Slovenský hrubosrstý ohař

Slovenský hrubosrstý ohař, původem z území dnešního Slovenska, byl uznán dříve jako československé plemeno. Pochází zkřížením z chovů českých fousků a výmarských ohařů. Ovšem ne běžných jedinců, ale psů s nestandardně hrubou srstí a popelavě šedým zabarvením.



Středoasijský pastevecký pes

Středoasijský pastevecký pes patří mezi jedno z nejstarších plemen. Archeologové nalezli figurku hliněného psa spolu s kosterními pozůstatky staré tři až čtyři tisíce let, které stavbou připomínali dnešní středoasijská plemena, jeho přímým předkem je pravděpodobně tibetský pes.



Šarplaninec - Šarplaninský ovčák

Původně sloužil jako pastevecký pes. Když migrovali pastevci z Asie do Evropy, měli s sebou pochopitelně také zvířata a mezi nimi právě i Šarplanince, který dostal název po pohoří Šarplanina, ovšem za původní jméno se považuje Tibetská doga.



Španělský galgo

Jeho původ není zcela jasný, někteří jej považují za potomka asijských pouštních chrtů, jiní za potomka keltských chrtů, což by z něj dělalo příbuzného dnešních vlkodavů, deerhoundů a greyhoundů.



Švédský losí pes

Švédský losí pes, nebo Jämthund, patří ke starým plemenům, ale byl uznán až v roce 1946. Trvalo to tak dlouho proto, že rasa byla dlouho směšována s norským losím psem



Thajský ridgeback

Thajský ridgeback je starobylý pes, který se v Thajsku využíval k lovu už od středověku. Postupně se z něj vyvinul i dobrý hlídač a domácí mazlíček.



Velký anglicko-francouzský honič

O tomto psovi existují první zmínky z počátku předminulého století. Je uznán jako tři různá plemena podle zbarvení srst – bílo-oranžový (zabarvení je bílo-žluté nebo bílo-oranžové, nikdy však do červena), trikolórní (tříbarevný s pláštěm) a bílo-černý.



Velký knírač

V roce 1923 byla vydána první plemenná značka, která okamžitě určila jasný cíl chovu, jenž se velmi podobal dnešnímu velkému kníračovi. Už v roce 1925 došlo k oficiálnímu uznání tohoto plemene jako služebního psa.



Velký švýcarský salašnický pes

Nejpravděpodobněji se jedná o potomka velkého římského mastifa. V alpském prostředí se postupně odlišilo větší množství plemen, lišící se zbarvením, velikostí nebo délkou a formou ocasu. Počátkem minulého století objevil Franz Schertenleiben toto zapomenuté plemeno na jedné odlehlé farmě.



Vydrař

Vydrař patří mezi stará lovecká plemena. Ve Velké Británii se objevuje již ve 12. století. Mezi jeho původní předky můžeme zařadit vendéského griffona. Patrně je také potomkem bloodhounda. Vznikl přikřížením velkého drsnosrstého teriéra, foxhounda či nivernéského hrubosrstého honiče.



Výmarský ohař

Velkovévoda Karl August von Weimar měl údajně dovézt předky dnešního výmarského ohaře z Čech. Je ale rovněž možné, že pocházejí z  francouzských šedých popř. stříbrnošedých psů.



Výmarský ohař dlouhosrstý

Dlouhosrstý výmarský ohař vznikl s krátkosrstého. Původ krátkosrstého výmarského ohaře však není příliš objasněn. Ve vrzích se občas objevovala dlouhosrstá štěňata, která však byla považována za nežádoucí a co byla utrácena. Poprvé se dlouhosrstý ohař objevil na výstavě v Hannoveru v roce 1879.



Zlatý retrívr

Lordu Tweedmouthovi, jenž byl domovem na svém Inverness, a jeho rozhodnutí vyšlechtit psa k uspokojení svých potřeb, vděčíme za milého a oblíbeného Zlatého retrívra.