Příslušníci jednoho z nejstarších psích plemen s fleky byli nalezeni v několika egyptských hrobkách z doby před třemi tisíci let. Pobývali i ve středověké Indii, odkud se rozšířili do Evropy.

Psi nazvaní podle románové postavy měly vzniknout křížením mezi Otter Hound Waliser Beagle a starým skotským plemenem drsnosrstých foxteriérů.

Psi typu Broholmer jsou známi od dob středověku. V těch dobách byli využívání k lovu vysoké. Později se jejich zaměření změnilo a využíváni byli jako psi hlídací na velkých panstvích nebo statcích. Koncem 18. století jejich popularita vzrostla a jejich chov byl čistokrevný.

Ludwig Dobermann byl německým výběrčím daní a byl to právě on, kdo vyšlechtil Dobrmana jako psí rasu na ochranu jím vybraných příjmů, jakož i své vlastní osoby.

Vznik tohoto plemene se datuje v 16. století. Vzniklo zkřížením psů, kteří měli svůj původ ve Španělsku a nazývali se „Spioenen“ nebo také „Spaniolen“. V Nizozemí jim přezdívali „Patrijshond“ neboli „koroptvář“.

Do Švédska byl v roce 1910 dovezen malý německý honič, Westfálský brakýř. Do švédské plemenné knihy byli první jedinci zapsáni v roce 1913, přesto se ale o tomto plemeni příliš mnoho nevědělo a to až do roku 1930.